O škole

 

Naše škola se nachází v malé vesničce na úpatí Krkonoš a jedná se o typickou vesnickou málotřídní školu disponující dvěma třídami, v nichž se učí žáci od 1. do 5. ročníku. Vzhledem k menšímu počtu žáků ve třídách je výuka vedena takřka v rodinném prostředí. Ačkoli by se to nemuselo zdát, spojení ročníků v jednotlivých třídách je velkou výhodou, neboť žáci se učí samostatnosti a také se učí jeden od druhého.

Tým zkušených pedagogů vyučuje v prostorných světlých třídách pomocí kombinace různých metod vzdělávání  a s moderním vybavením (interaktivní tabule, počítače,..). Tím také zajišťuje i kvalitní přípravu na druhý stupeň, jak napovídají mnohaleté zkušenosti.

Do naší školy je možno zapsat žáka i s domácím vzděláváním.

Naše snahy jsou:

– motivovat žáky pro celoživotní učení, podněcovat je k tvořivému myšlení a logickému uvažování

– vést žáky, aby se výstižně, souvisle a kultivovaně vyjadřovali

– rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy druhých

– požadovat, aby naši žáci spolehlivě a odpovědně plnili své povinnosti, aby byli tolerantní ke svým spolužákům a zachovávali pravidla slušného chování

– podporovat u žáků vnímavost a citlivé vztahy k lidem, k přírodě, učit je zásadám zdravého životního stylu

– snažit se, aby vyučování bylo přiměřené možnostem žáků a bylo přínosem pro jejich rozvoj

– dávat dětem možnost zapojit se do akcí různého zaměření (výtvarné, sportovní…), aby tak měl každý šanci někdy a někde vyniknout a být potřebný

– připravovat pro žáky řadu krátkodobých projektů, při kterých žáci mají dostatek příležitostí se aktivně podílet na vlastním vzdělávání

– snažit se v dětech probouzet zájem o probírané učivo, o dění ve škole i v obci

Kromě povinného vzdělávání nabízí škola pestrou nabídku zájmových kroužků a skvělou družinu, která je ranní (již od 6.30) i odpolední  a do níž se žáci velmi rádi vrací ještě několik let po odchodu na druhý stupeň.

Pořádáme akce pro rodiče a veřejnost a akce v přírodě.

Myslíme si, že je třeba s dětmi hodně komunikovat (děti rády sdělují, ale už ne tak rády vnímají sdělení druhých), zapojovat děti do manuální práce (více si váží jejich výsledků), učit je soucítit s druhými, pomáhat starším, nemocným a slabším (být  tady pro druhé, nejen druzí pro mě), neteoretizovat, ale ukazovat na praktických příkladech, nechat děti prociťovat jak kladné, tak i záporné emoce, zažívat úspěchy i neúspěchy (učit se tak vypořádávat i s těžkostmi běžného života), vymezit dětem meze, v nichž se budou ,,pohybovat“, důsledně dbát na jejich dodržování (mají to raději, cítí se bezpečněji), vést děti k tomu, že chybami se člověk učí.